Učitelka si pochvaluje, jak se její studenti adaptovali na ticho. No, snad jim to vydrží i do vyučování.

Zpěv jako vnitřní ticho

 Krátký opakující se text písně, většinou inspirovaný žalmem nebo představující přímo jeho zhudebněnou sloku, v sobě třímá potenciál stát se modlitbou. Opakování jednoduchého textu písně může v člověku otevřít vnitřní prostor k neartikulované modlitbě, podobně, jako když člověk prodlévá v tichosti. Někteří bratři se domnívají že: „Modlitba spolu s nasloucháním přitahuje mladé lidi do Taizé nejvíce.“1 „Zpívaná modlitba“ je rovněž mimořádně vhodná pro lidi s postižením, jako je autismus, kterým reformovaný, na slovo orientovaný styl, nic neříká.2

Zdánlivě jednoduché opakování melodického textu z Písma přitom může vyústit ve velmi niternou formu křesťanské meditace, nepříliš vzdálené od tzv. mandukace – doslova „přežvykování“ nebo konzumace Slova.3 Není nutné se ale ihned pídit po niterně mystickém zážitku – zapamatovat si text, který se během písně opakuje a v následném bloku ticha se nad ním zamýšlet, není o nic méně plnohodnotnou meditací. Většina respondentů vyhodnotila písně, podobně jako ticho při modlitbě jako pro modlitbu pomáhající element:

Moment ticha uprostřed „zpívané“ modlitby v Taizé může někomu přijít jako náročný: „Sedět před Bohem jen tak, aniž bys něco dělal, snadné není.“4 Člověk je ale de facto na ticho předem připraven opakujícími se písněmi, které vnitřní prostor implicitního ticha vytvářejí. Explicitní ticho pak může posloužit k rekapitulaci dne a zamyšlení nad obsahem biblického úvodu, k úvahám nad vlastními plány, selháními a úspěchy, k odpočinku, nebo k holému a bezprostřednímu prožívání aktuálního momentu radosti i smutku. Žít dnešek s Bohem, více se zaměřit na prožívání aktuálního momentu, je ostatně jeden z leitmotivů Taizé.5


Působivé rozsvěcování svíček na znamení Kristova zmrtvýchvstání v pátek večer.

Akcent na prožívání přítomné chvíle ovšem nesmí, ve vší své uchvacující síle, přehlížet kontinuitu naší existence ve světě a ústit v nezodpovědné, egoistické výstřelky v našem rozhodování.6

1 ESCAFFIT, RASIWALA, S. 148; překlad autor

2 MAXEY, R. Taize days. Reform Magazine; Nov. 2011, s. 32-33

3 srov. BRECK, S. 69

4 GRÜN, S. 15

5 srov. Název knihy: Das Heute Gottes (SCHUTZ, 1965)

6 srov. SCHUTZ in HILDEBRANDT, MÜLLER, 1987, S. 74